Z historie trolejbusů v Pardubicích © ing. Ladislav Podivín
Tato stránka je součástí Stránek trolejbusu 353 - http://www.trolejbus.cz

Fotogalerie PSHŽD -- Moskvič Klub Pardubice -- Stránky trolejbusu 353 -- PSHŽD -- DPmP a.s. -- Hosting BANAN.CZ

Hantýrka trolejářů zejména těch trolejbusových

Trolejbus.cz > MHD PardubiceHistorie >  Bonus

Jako bonus přinášíme malý příspěvek k hantýrce trolejářů zejména těch trolejbusových - autor však není jazykoznalcem, tudíž berte následující řádky poněkud s rezervou.

Jako v každém oboru, mají i trolejáři svůj slang. Jednotlivé výrazy se trochu liší město od města a také resort od resortu. Je to dáno nejen rozdílnou geografickou polohou, ale někdy i používáním rozdílných součástí. Jistým jazykovým spojovacím prvkem bylo a je působení firem, které působí na širším území (např.Elektrizace železnic, Elektroline) a které místní dráteníky občas „nakazí“ svojí terminologií.

Velká většina používaných termínů má svůj původ v němčině : bígl, bolcník (nejtek s dírkou), blendovat, hupcuk, klema, krepina, krepovat, lašna, rolna, španšroub, šponcajk atd. Kdoví odkud pochází slangový výraz šégl pro křížové oko? Z němčiny jsme si půjčili i slovo drát. Působením firmy Elektroline se rozšířily i další poněkud šílené výrazy, např.: šticpunkléna či švengeleng. Zvláštní postavení vidím u slova cik-cak, které ve smyslu klikaté vedení (v originální podobě zig-zag) vsadili do němčiny pravděpodobně Švýcaři. Jiné výrazy vypadají česky, ale vznikly překladem z němčiny. Např. slova botka či sběrací hlavice mají svůj původ ve slovech Stangenschuh, Abnehmerschuh, Stangenkopf. Podobně tomu je i s výložníkem (slovo krakorec se nám tu moc neujalo – že by pocházelo od označení chobotnice?) nebo s úsekovým děličem (Streckentrenner).

Němcům se nepodařilo proniknout za hranice se svým původním výrazem pro trolejbus, který byl v počátcích tohoto dopravního prostředku převzat i do češtiny jako bezkolejná dráha. Nakonec zvítězil onen dnes poněkud významově zmatený anglický trolleybus (kdepak je dnes ten vozíček ?) a jeho mnohé pravopisné i výslovnostní varianty (troleybus, trolejbus, trolebus a pod.). Němci se pak uchýlili k dalším slovům jako je Fahrdrahtbus, Oberleitungsomnibus a jeho dnes nejčastěji používaná kratší verze Obus. Smutné je jen to, že velké části obyvatel dříve trolejbusových velmocí jako je SRN, UK či USA význam těchto slov stejně už nic moc neříká. Do jazyku trolejářů velmi málo pronikají i názvy odvozené ze jmen některých průkopníků. Neznámější je asi označení pro odbočnou svorku slovem blajchrtka (někteří naši kolegové ve směru na východ říkají též blajhértka). Pan Bleichert působil všude, kde se pracovalo s lany, tj. jeřáby, lanovky apod. Dodnes existuje firma nesoucí jeho jméno.

V oboru existují i hezká česká slova. Příkladem budiž bočák, buben čili stahovák (německé trolleyfänger neprorazilo), čep, doměřovák, kroužek, klínovka, kolejovka (montážní vůz s kolejovým adaptérem), laníčko, lodička, macek, ohrádka, obloukovka (tj.svorka, též plzeňsky klema nebo dle montážních firem nůž), pistole (původně české slovo, které se nám ze světa vrátilo poněkud zkomolené), raménko, rozpěrka, třísměrná spojka (slovensky trojplatnička), sekyrka, srdíčko, tlama, vahadlo (též pružná svorka, plzeňsky eroplánek), žehlička, vidlicovka a nožovka (koncovky do starších typů výhybek) ...

Izolátor je sice cizí slovo, ale jeho přívlastky už znějí místy česky : celokřivkový (celokřivkáč), deskový (boxer), kotevní (kotevňák), obloukový (zátočinový), očnicový (slimák), podpěrný (podpěrák), pro výložník (merklín), rovinový (roviňák, s dvojokem), smyčkový ...  Původní anglický vozíček (trolley) posloužil jako slovní základ dalším výrazům: trolej (ve významu drát, vodič) nebo troleják (trolejový klíč). Zatím nejhrůznější odvozeninu jsem zaznamenal ve formě „trolejizace“, což byl výraz používaný úředníky pardubické radnice za totality.

Pokud se týká jiných jazyků mohu posloužit trochu polštinou. Místní trolejáři používají celkem hezké a spisovné výrazy bez větších cizích vlivů : przewód (trolejový drát), prowodnica (oblouková svorka), zwrótnica (výhybka), pawy nebo pąłaki (tyčové sběrače), bębny nebo zwijacze (stahováky), wysięgnik (výložník). Snad jsem to moc nezkomolil. O to víc potěší, když se setkáme s výrazem, který mi trošku připomíná český původ, např. sieć wahadlowa (pružné vedení). Polština však převzala jiné mezinárodní výrazy jako např. podstacja (měnírna), sieć trakcyjna (trolejové vedení) apod. K té měnírně bych jen dodal, že podobné složeniny používá spousta jiných jazyků, přičemž často použije svou vlastní předponu (sub-, unter-, pod-). Místo původní druhé části slovního základu (-station) se pak objevuje např. –werk nebo různé zkomoleniny (-stacja, -stancia apod.)

Na závěr chci ještě upozornit na celkem značné rozdíly mezi trolejářskými výrazy v různých typech angličtiny. Nedávno u nás byli na návštěvě Američani a musím přiznat, že se svými už tak dosti chabými znalostmi pracně získávanými hlavně četbou časopisu Trolleybus magazine (the frog = výhybka, boom = výložník atd.) jsem byl poněkud mimo.

>> na začátek stránky <<

aktualizace této stránky: 10.01.2008 , http://www.trolejbus.cz